Jaro na stanicích 17D a 22B
Jako všichni, tak i pacienti z geronto oddělení se nemohli dočkat, až skončí pochmurné a studené zimní počasí. A proto, než se objevily opravdu hřejivé paprsky, snažili jsme se přivolat jaro na obou stanicích jarní výzdobou a voňavým velikonočním cukrovím.
Na stanici 22B jsme také vyzkoušeli zdobení kraslic technikou: decoupage z ubrousků
či novin a myslíme si, že se opravdu povedly.
I když našim pacientům už není 30 let tak i oni se rádi zapojí do různých aktivit a proto jsme se i my, i když v trochu upravená verzi, účastnili „Orientačního běhu“. Naším cílem bylo projít si celý areál a vyluštit tajenku. Plán byl jasný a tak jsme si mapu rozdělili do tří etap. Každý den jsme prošli jednu trasu, abychom nalezli všechny špalky. A výsledek? Tajenku jsme vyluštili a klouby procvičili.
S některými pacienty ze stanice 17D jsme se byli podívat na akci MiniZoo, která se konala v kulturním domě. Pacienti byli nadšení. Některá zvířátka viděli zcela poprvé – jako byl třeba bílý ježek nebo strašilka. Jiná zvířátka, jako králík nebo morče, vrátily pacienty do dětských let a začali vyprávět o svém mládí, jak oni chovali králíky.
A jelikož pacienti ze zvířátek byli natolik nadšeni, rozhodli jsme se v rámci aktivační terapie udělat radost i ostatním pacientům a na stanici 17 D jsme během jara již 3x donesli achatiny "šneky obrovské", které si každý pacient mohl vzít do ruky. Překvapení z tak velkých šneků střídala radost a nadšení.
Na stanici 22B jsme pacientům šneky obrovské také nastěhovali do terária. Pacienti se tak denně o šnečky starají. Kromě toho, že jim musejí pravidelně měnit vodu a dávat krmení, se tito šneci stali součástí terapie. Ne jen, že pacienti mají opět pocit, že jsou důležití (na jejich péči totiž závisí vývoj šneků), ale také se více uvolnili, chodí ven - musejí natrhat trávu, začali více komunikovat - mluví se šneky, ale také se o nich baví s ostatními pacienty.
Na stanici 22B jsme opět uspořádali pro pacienty promítání filmu. Tentokráte se mohli těšit ze staršího filmu – „Starci na chmelu“. I zde nás tento film dostal o několik let na zpět a dvě hodiny jsme s pacienty vzpomínali na jejich dětství.
Také jsme si užívali sluníčka na zahradě. Vytvořili jsme na obou stanicích několik družstev a zkusili, někteří i dokonce úplně prvně, petanque. Ne jen, že jsme hodinu strávili na čerstvém vzduchu, ale také rozhýbali všechny ztuhlé klouby a břicho nás bolelo od smíchu. A tedy musím velice pochválit všechny pacienty, protože takové odhodlání a snahu vyhrát jsem dlouho nezažila. :-)
A jaro jsme zakončili opět na obou stanicích tradičním pečením. Tentokráte to byla bublanina z třešní. Pacienti ne jen, že si bublaninu museli sami upéct, ale každou třešni také ručně vypeckovat. A že jich bylo. Tyto buchty byly obzvlášť vymazlené a pacienti si na ni o to více pochutnali.
Za st. 22B a 17D přejeme krásné léto a spoustu nezapomenutelných dovolenkových zážitků. aktivační terapeutka
Galerie
