DOPIS PRO SALLY - DUBEN 2018
Vážení čtenáři, náš záměr otevírat se jako Psychiatrická nemocnice více veřejnosti nyní nabyl novou podobu. Záměrem je využít potenciál z řad odborníků, ale i samotných lidí s danou zkušeností. Proto jsme vytvořili rubriku Sally, kde i vy můžete klást otázky, které vás trápí a nevíte si s nimi rady.
DOTAZ ČTENÁŘE:
Dobrý den, milá Sally, obracím se na tebe s dotazem, který se týká pití alkoholu. Popravdě si nejsem úplně jistá, kde je hranice mezi bezpečným pitím a pitím, které už je považováno za nemocné. S manželem jsme zvyklí posedět a popovídat si večer u sklenky vína, v zimě si zase dáváme do čaje slivovici. Většinou zůstává u jedné skleničky, ale i tak si nejsem jistá, zda si nezaděláváme na problém.
Díky za vaši pomoc
ODPOVĚĎ SALLY:
Konzumujete-li s manželem denně vámi popisované množství alkoholu, jedná se podle Světové zdravotnické organizace o takzvané nízkorizikové pití. U takového pití je malá pravděpodobnost, že se stanete závislými, a stejně tak je tu malá pravděpodobnost, že by alkohol způsobil poškození jater, slinivky, srdce, mozku či jiné tělesné poškození. Za hranici středně rizikové konzumace je u ženy považována denní spotřeba dvacet až čtyřicet gramů čistého alkoholu, u mužů je toto rozmezí mezi čtyřiceti a šedesáti gramy. Dvaceti gramům čistého alkoholu odpovídá 50 mililitrů destilátu, nebo dvě deci vína či půllitr piva. Jestliže by člověk denně pil více alkoholu, než je uvedené rozmezí střední rizikovosti, šlo by již o vysoce rizikovou spotřebu alkoholu.
MUDr. Tomáš Javůrek, Primář oddělení pro léčbu závislostí
NÁZOR PACIENTKY, KTERÁ SE LÉČÍ ZE ZÁVISLOSTI:
Píšete o večerní skleničce s manželem. To je pěkné a romantické. Také jsem to doma prožívala, jenže dny, kdy na mě dopadaly každodenní problémy, byly hned z jedné skleničky dvě. A časem to bylo ještě více. Nakonec jsem se dopracovala až k celé lahvi. To už byl samozřejmě problém a já to cítila. Řešila jsem to ale špatně, ovšem tak to asi řeší každý, kdo spadne do závislosti. Pila jsem tajně, měla alkohol poschovávaný v různých skrýších, blízkým jsem lhala, že nemám žádný problém, že mám vše pod kontrolou. Samozřejmě jsem to pod kontrolou neměla, což s sebou přinášelo problémy ve vztazích s dětmi, s manželem, ale také v práci. Mám pocit, že alkoholismus je nevyléčitelná nemoc. Pokud do něj spadnete a dáte mu šanci, pohltí vás celou. Přitom jsem alkohol začala poznávat stejně jako většina lidí. V době studií na střední škole, kdy jsem chodila na různé narozeniny, párty, diskotéky a zábavy. Dneska už vím, že pokud má člověk často silnou chuť se napít, pokud to neumí ovládnout a pokud se dávky alkoholu zvyšují, má problém a měl by jej řešit co nejdříve. Já ale nejsem tak silná, abych zvládla abstinovat sama. Dokonce to není má první léčba. Už jsem do toho vícekrát spadla a zase se snažím vyléčit, tentokrát v Opavě. Věřte, že tady člověk s čistou hlavou vidí vše jinak. Všechny problémy jsou řešitelné, jen je člověk musí chtít řešit. A taky je dobré mít na paměti, že se nikdy nezavděčíte všem, zkrátka nesahat po sklence jen proto, že se zrovna na mě někomu něco nelíbilo.
ODPOVĚĎ SOCIÁLNÍ PRACOVNICE:
Mezi sociální důsledky závislosti na alkoholu patří rodinné a finanční problémy, rozvody, nezaměstnanost, bezdomovectví a dokonce i trestná činnost. Závislost na alkoholu totiž neničí jen toho, kdo pije, ale představuje značnou zátěž pro celou rodinu. Pokud se závislý člověk nechce léčit, končí většinou manželství rozvodem. Po čase přijde alkoholik i o práci a stane se sociálně vyloučeným. Zanedlouho se tak i z vysoce postavené osoby může stát bezdomovec.
Petra Mateřanková