• Home
• »
• NOVINKY ULEHČÍ ŽIVOT PACIENTŮM I JEJICH RODINÁM

NOVINKY ULEHČÍ ŽIVOT PACIENTŮM I JEJICH RODINÁM

Psychika lidí s duševním onemocněním je velice křehká. Stačí třeba negativní podnět zvenčí a zdravotní stav se náhle zhorší. V takové chvíli dotyčný potřebuje pomocnou ruku. V současném systému však trvá nebezpečně dlouho, než se jí může chytit. Psychiatrická nemocnice proto spojila síly se sociální organizací Fokus a společně připravují projekt, který tento problém vyřeší. Ostatně už nyní nabízí služby, které životy nemocných i jejich blízkých znatelně zlepšují.

Mnoho lidí s duševním onemocněním či jejich blízkých dříve nebo později zažije rozčarování, to když zjistí, že sehnat rychle pomoc odborníka, je téměř nemožné. Lidí s psychickými potížemi přibývá, takže ambulance psychiatrů a psychologů praskají ve švech. Běžně trvá týdny, než se člověk dostane na řadu.

„U vážných nemocí se za takovou dobu může stav pacienta zhoršit tak, že ho již nelze řešit bez několikaměsíční hospitalizace. Tento problém nově řeší transformace psychiatrické péče, která mimo jiné obnáší i vytváření Center duševního zdraví,“ vysvětluje psychiatr Viliam Kušnír. Ostatně příprava a rozjezd takového centra je důvodem, proč posílil tým Psychiatrické nemocnice v Opavě. Nového způsobu péče by se lidé měli dočkat již v únoru 2017. Centrum zaměřené na pomoc pacientům s vážným duševním onemocněním, jako jsou psychotické stavy, schizofrenie či poruchy nálady, najdou na Lepařově ulici při organizaci Fokus. Centrum se zaměří na pacienty, kterým nemoc neumožňuje návrat do běžného života. Těmto lidem nemoc převrátí život naruby. Zůstávají na invalidním důchodě, často zbaveni svéprávnosti, mnohdy přijdou o partnera, takže se dostávají do izolace. Centrum jim slibuje okamžitou pomoc v případě potíží, a to nejen psychiatrických. Pro každého je nepříjemné zažívat stres, ať už se týká nedostatku financí, hádek v rodině či čehokoli jiného. U duševně nemocného se však v jeho důsledku může rozjet další závažná ataka nemoci. Proto zde bude krom psychiatra, psychologa a zdravotní sestry i sociální pracovník, který bude s pacienty takové problémy řešit. „Multioborovost týmu umožní poskytnout pacientovi ucelenou pomoc přesně podle toho, co potřebuje,“ vysvětluje Kušnír. Přínosem pro pacienty bude i možnost si kdykoli přijít popovídat a setkávat se zde s lidmi.

Pomoc i v terénu

Může se stát, že u svého blízkého pocítíme zhoršení, ovšem on návrhy na přejezd do centra bude zarytě odmítat. Podle Kušníra je přirozené, že se takový člověk bojí opustit známé prostředí. Proto bude služba centra mobilní. „Tým tvořený psychiatrem, psychologem, sociálním pracovníkem a zdravotní sestrou bede moct k pacientovi dojet,“ líčí Kušnír s tím, že taková služba už ostatně je v provozu. Funguje sice teprve od září, přesto už sklízí kladnou odezvu. Zatím ji využívá 22 pacientů. Smyslem centra bude zachytit zhoršení nemoci včas, aby se pacient buď vyhnul hospitalizaci nebo se její doba alespoň zkrátila. Každé vytržení z přirozeného prostředí je totiž pro duševně nemocného stresem, v těchto případech je navíc hospitalizace dlouhá, neboť psychiatrické diagnózy si žádají dost času, než dojde ke změně. Aby nedošlo ke zneužívání služeb, bude mít centrum vlastní registr, kam se pacienti dostanou na doporučení svého psychiatra. Původní podnět ale může vzejít buď přímo od pacienta, či někoho z jeho blízkosti.

Denní stacionář

V. Kušnír funguje v Psychiatrické nemocnici v Opavě také coby lékař v denním stacionáři. Ač tato služba byla zprovozněná teprve v červenci, stihla už zkvalitnit život řadě pacientů a jejich blízkých. „Jde o rodiny, které se sami starají o pacienta s organickou poruchou, tedy demencí či poruchou způsobenou cévní mozkovou příhodou či těžkým úrazem hlavy,“ upřesňuje Kušnír, který uznává, že je velice náročné poskytnout odpovídající péči za běžného chodu rodiny. Právě pro tyto rodiny představuje stacionář ulehčení. „Na určitou dobu denně plně přebíráme péči o pacienta, navíc zde má připraven program na míru,“ doplňuje Kušnír s tím, že zmíněné nemoci zatím medicína neumí vyléčit, ale vhodná léčba umí bránit jejich dalšímu zhoršování či tento proces alespoň zpomalit. „Součástí programu je tréning kognitivních funkcí a sebe-péče,dále jsou to procházky, tvůrčí aktivity, třeba malování, ruční práce,“ vypočítává Kušnír a pokračuje: „Pacienti od nás odcházejí povzbuzení, s větším zájmem o dění kolem, zlepšení v komunikaci.“ Pobyt ve stacionáři proplácí mimo stravu pojišťovna. Pacienti zde mohou strávit dobu v rozmezí od 6 do 17 hod., jak jim to vyhovuje. „Pacientovi naši pomoc doporučuje lékař (praktický lékař, psychiatr, neurolog). Dotyčný se zde nejprve přijde v doprovodu rodiny jen podívat, seznámí se s prostředím, a teprve poté se rozhodne, zda mezi nás bude chodit. Léčba ve stacionáři trvá alespoň tři měsíce, což je minimální doba na změnu, takové nemoci si zkrátka čas žádají,“ upřesňuje Kušnír.